Blog

Zná správní orgán právo? (FUCK YOU POLICE – část druhá)

18. listopadu 2019 20:16:21 | nezaplatim.cz |
pomahat-a-chranit.jpg
V minulém díle článku jsme Vám pověděli první půlku příběhu. Týden utekl a pokračujeme v krasojízdě. Pro připomenutí jste se stali svědky toho, jak nálepka FUCK YOU POLICE vyprovokovala hlídku PČR k akci. A nebyla to obyčejná hlídka... Byla to hlídku kovbojů z kovbojské služebny.

První díl příběhu.

Silniční kontrola, dejte mi doklady.
Dobrý večer pane policisto, z jakého důvodu jste mne zastavil?
Telefonoval jste.
Ale neblázněte, takové věci já za volantem nedělám a ostatně když už ano, tak pro ty účely mám handsfree. Pohleďte…
Telefonoval jste.
Ne pane, určitě ne. A vůbec. S přestupkem nesouhlasím, tak to prosím vypište. Venku je -10C, já jsem nalehko v teplákách. Ostatně jedu z lékárny, vezu domů něco proti chřipce, tak poměrně spěchám.
Nesouhlasíte?
Je to tak.
Dobře tak vystupte z vozu.
Proč?
Abych Vám mohl prohledat auto.
Proboha proč!
Abych mohl zabavit důkazy pro správní řízení ve věci vašeho přestupku, takže kde máte telefon?
Myslíte mého jednání nesoucího znaky přestupku? Co Vás k tomuto jednání zmocňuje?
Policejní zákon.
To je běžná praxe při silniční kontrole? Že mne vyhodíte na mráz a necháte mne čekat, až mi prohlédnete soukromí? Vždyť to je úchylné. Na vozidlo se vztahují stejná práva jako na můj dům. Dovnitř mi také nevlezete pro to, abyste mi sebral sekačku na trávu. Teda bez povolení k prohlídce samozřejmě.
Dopustil jste se přestupku a já chci zabavit nástroj, kterým jste se ho dopustil.
No strážníku učiňte, jak uznáte za vhodné, ale počítejte s následky nezákonného postupu. Toto je doslova výkladový freestyle. Budu trvat na zaprotokolování Vašeho jednání. Nicméně, když nad tím přemýšlím, tak uvědomujete si, že ve správním řízení stejně můžete můj telefon pouze provést na úrovni jeho existence? Jinými slovy jako cihlu – buď ve voze je, nebo není. Nepočítejte s tím, že se legální cestou v rámci principu proporcionality dostanete dovnitř. Proto bych rád věděl, jestli ten telefon opravdu chcete hledat.
Ano chci.

Nemá smysl se hádat s blbcem, že? Prohnalo se hrdinovi našeho příběhu hlavou a vystoupil. Ostatně náš hrdina byl odjakživa extrémní bordelář a slušně se ani nedá popsat ten stav, ve kterém interiér vozu byl. Sledovat pana kovboje, jak se tím bordelem probírá… No prostě k nezaplacení blush

Pět minut na tom mrazu uběhlo jak pět hodin a policista došel ke skandálnímu zjištění.

Tady není.
No není no.
Máte ho u sebe.
Ano.
Tak mi ho dejte.
Jelikož z něj teď budu volat mého advokáta, tak je to pro mne prostředek právní pomoci, tedy mi ho nemůžete zabavit.
Vy musíte okamžitě uposlechnout úředního příkazu policisty! Takže mi okamžitě vyjdete telefon, jinak Vás čekají následky.
Okamžitě mi ho dejte! Policisté vytahují obušky. 
Pokud mi ho nedáte budeme Vás muset zavřít za neuposlechnutí příkazu Policie.

Ano vyděšený čtenáři. Opravdu se tato scénka odehrála. Bohužel v době, kdy v autech nebyly běžné onboard kamery a záznam z kamery telefonu stál za nic.

No a pokud tedy čtenáři čekáš nějaké rozuzlení v podobě kouzelného slovíčka, v podobě právní kličky, která by toto vyřešila, tak věz že ne. Zlovůle vyhrála a telefon získala. Právo a civilní svobody byly znásilněny, disproporční příkaz byl proveden a řidič s nálepkou FUCK YOU POLICE odjel vesele domů.

V noci na naší proběhla obří rešerše problematiky napříč celým právním řádem a judikaturou a ráno v 8.00 jsme už stáli na značkách na démonické služebně v Králově Poli. Na recepci jsme si nechali přivolat nejvyšší hodnost, která v tu chvíli v budově byla. Pán nám suše oznámil, že nás zná, že o případu ví a naši nabídku, aby telefon vrátil s odkazem na Stanovisko policejního prezidenta, Ombudsmana a rozhodnutí Ústavního soudu (který telefon toliko vnímá jako věc zvláštní potřeby a zakazuje jeho zabavení v disproporčních případech) odmítá. Dovolíme si pána citovat „to je Váš právní názor, můj je jiný, takže telefon na konci lhůty předáme na úřad."

Nu a tak naše cesta pokračovala dále. 

Krajské ředitelství Policie, odbor vnitřní kontroly. Proběhlo sepsání stížnosti, na základě kterého za několik měsíců OVK rozhodl, že zásah byl v pořádku. GIBS, který věc odložil, protože v jednání nespatřil naplnění skutkové podstaty trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele a případné ozbrojené loupeže (ostatně v čem je tato situace jiná, než kdyby chlapci udělali při službě pověstné „el paso“ na benzínce). A veřejný ochránce práv? No alespoň nám tam nabídli kávu.

Celý den práce a hádání se s policisty, kteří se (samozřejmě) snažili věc zlehčovat a krýt jednání jejich bratrů ve službě. Náš názor na nezákonnost jednání policie, zneužití práva a vyhrožování zbraní tak jasně jako my neviděli. U Veřejného ochránce práv jsme zase museli stížnost doslova nadiktovat vč. relevantních rozhodnutí a podzákonných předpisů a odkazů na platnou úpravu. Přece jenom jsme tam nepřišli žadonit o větší dávky na bydlení, to bychom asi lépe pořídili.

Na konci dne to alespoň našeho právně znásilněného hrdinu donutilo koupit si nový a lepší telefon a zablokovat SIM.

Uběhlo zhruba 14 dní a  pošťačka přinesla dopis od tehdejšího vedoucího ODSČ Magistrátu města Brna. Pan magistr nám toliko napsal, že omylem mají náš telefon a budou rádi, pokud si ho urychleně dojdeme vyzvednout. 

Schůzka proběhla jako vždy za přítomnosti diktafonu v kapse. K našemu překvapení nám poté bylo sděleno, že pokud nepřestaneme s činností aktivního boje s Policií a Magistrátem města Brna, podobné zásahy se budou množit. Že nezaplatim.cz znají, a že takto to nejde. Že jim kazíme práci. Inu víte čtenáři, jak to u nás je. My minorita, které záleží na občanských svobodách a právech. My kteří otravujeme život chudáčkům úředníkům.

Informovali jsme pana vedoucího, že děkujeme za informaci, že z jednání si vedeme záznam na diktafon a těšíme se na brzké setkání. Telefon skončil v bazaru a my odešli s žolíkem na likvidaci vysoko postaveného úředníka. Bohužel nám žolík doslova utekl, když pan magistr ve své funkci skončil zhruba 14 dní po této tragikomické scénce a tím solidně zhatil naše plány.

A nyní si spolu položme otázku. Bylo toto jednání secundum legem? Sledovalo literu a ducha zákona? Nebo se jednalo jen o prachsprosté ohýbaní práva a ukázku libovůle?Odpověď nechám na Tobě čtenáři, ale pokud se cítíš lehce vyděšený, podívej se na náš ceník :-)