Nejen správní právo je postaveno na principu právní jistoty, která se v mnoha svých podobách objevuje doslova naskrz celým právním řádem. Dušičku občana chrání princip právní jistoty, princip rovnosti před zákonem, princip legality, který by měl správní orgán vázat k výkonu veřejného práva pouze v mezích jeho zmocnění a příslušného předpisu, princip předvídatelnosti v rozhodovací praxi správních orgánu, nebo i třeba zákaz diskriminace, tedy každému by se mělo měřit stejným metrem.
Milý čtenáři věz, že principů a právních zásad je v právní teorii přehršle, ale co na to právní praxe, a to zejména ta část, se kterou se zde na nezaplatim.cz setkáváme nejčastěji?
SECUNDUM LEGEM
Povězme si v rámci tohoto seriálu, jak vlastně vypadá takový výkon veřejné moci v praxi. Jelikož se budeme bavit o praxi, povězme si to právě sérií pravdivých příběhů a na konci si položme otázku, zdali správní orgán opravdu v těchto případech znal právo a jednal secundum legem, tedy v mezích zákona.
Orgány veřejné moci mohou jednat pouze secundum legem, fyzické a právnické osoby mohou jednat i praeter legem, tedy ne sice přesně podle zákona, ale bez jeho porušování a hlavně v souladu s jeho účelem.
Opustíme rovinu teorie a podíváme se pod lupou na realitu. Tuší vůbec sám zákonodárce, jak jím navržená a schválená úprava vlastně funguje v praxi? Ostatně kolik zákonodárců vůbec tuší, co při hlasování schvaluje... Nicméně dle právně sociologických teorií by měl být normativ odůvodněnou reakcí na společenskou potřebu. Vždyť toliko to dává logiku i nám běžným občanům nezákonodárcům.
Společnost při svém vývoji narazí na problém, společnost si vytvoří pravidlo a dle něj s problémem naloží. Omezí sama sebe ve své svobodě v rámci své ochrany. Dávalo by to smysl, že? Byla by to vlastně taková logická rovnice.
No a kde v této rovnici vidíme frustrovaného úředníka? Takového toho, který si po x letech na úřadě dodělal maturitu, když už mu to přikázali. Hned po té maturitě na něj začali tlačit, aby si dodělal vyšší vzdělání. No teď je z něj diplomovaný specialista s titulem DiS. Potem už pan úředník tolik nepáchne, poněvadž jeho úřad má na krajské úrovni skvělé odbory, prosadili ošatné 9 400 Kč na rok. Konečně vyměnil tesilky a košili z 80. let za nové.
A do práce se taky už tolik nehoní, jako kdysi. Vždyť má svoje jisté. Jen kdyby po něm pořád jeho nadřízení nechtěli, aby rozhodoval. Je to pro něj místy peklo, protože ono to právo při jeho výkonu taky nakonec není jen o tom umět přečíst dva zákony, ale umět ten celek pochopit a následně uchopit. A možná je to pro Tebe čtenáři velké překvapení, ale on tuto schopnost díky titulu DiS nemá.
BRNĚNSKÝ ZÁZRAK
Abychom nebyli tak tvrdí a rigidní jako náš úředník při výkonu práva, přidejme si do rovnice ještě jednu neznámou. Policistu ze světaslavné služebny Brno – Královo pole. Jediná služebna z naší země, která se dostala až k Evropskému soudu pro lidská práva. Představ si vážený čtenáři, že na této služebně se dějí malé zázraky. Matka Tereza bledne závistí.
Zázrak, který služebnu proslavil a hezky nastínil její reálné fungování se stal již před řadou let (ovšem ne v divokých devadesátkách) a doteď se o něm dokonce učí i studenti právnických fakult v lidskoprávních předmětech.
Představ si milý čtenáři, že na té služebně proskakují spoutaní zdrogovaní mladíci mříží v okně a páchají tak sebevraždy. Nedej bože, když mladíkovi advokáti, popřípadě pozůstalí, chtějí spisovou dokumentaci. To je už na rozdíl od proskočení mříží nemožné.
No a náš policista je právě z této služebny na Malátově ulici. Není úplný nováček, nějakou dobu již slouží a dnes je zrovna s kolegou, se kterým tvoří tu „pravou kovbojskou úderku“. Mají noční a zajeli si na jejich oblíbené místo, které dozajista každý čtenář z Brna zná – Krajské vojenské velitelství Brno na Štefánikově ulici. Tam si odpočinou a vzhledem k velkému provozu dozajista i něco uloví. Když se zadaří, tak na konci měsíce i bonus k platu bude.
No a v této chvíli do příběhu vstupuje jeden člen týmu nezaplatim.cz. Tou dobou v regionu poměrně známý, díky své činnosti na místním Odboru dopravněsprávních činností Magistrátu města Brna. Policista je vyrušen z klidného zadumání vínovou Audi S4 a všímá si nálepky FUCK YOU POLICE na víku kufru vozu. Zpětně již neumíme říct, co se mu asi honilo hlavou, ale nejspíše si text nálepky vzal opravdu k srdci. Ego je citlivé téma každého kovboje a toto se ho opravdu asi dotklo.
Nejen to. On o tomto autu již slyšel. Říkali mu o něm kolegové. „To je ten člověk, který nám tak moc kazí naši práci. A na Frantu dal stížnost. No toto ne!“ se mu nejspíš prohnalo hlavou…
Majáky, zahrabat předními koly a hurá na lov!
A jak to bylo dál? To si milý čtenáři povíme v příštím dílu 
P.S. Pokud máte nějaký neuvěřitelný zážitek s policií, nebo úředníkem, budeme velice rádi, když se o něj s námi podělíte a pokud to bude opravdová bizarnost, dostanete se s ním i na náš blog a odměna Vás nemine! Pro tyto účely jsme zřídili email urednicijsoubandabuzerantu@nezaplatim.cz, a na něm se těšíme na Vaše zážitky.
