Blog

Mám tu pokutu platit?

25. listopadu 2019 23:26:51 | nezaplatim.cz |
pokuta_web2.jpg
Možná kdyby stát přestal neustále buzerovat své občany, by všichni pochopili, že buzerace pologramotným ouřadou vlastně v pořádku není. Možná potom by občané pochopili, že mají nezadatelná práva na obranu před zlovůlí veřejné moci.

Další týden za námi čtenáři. Jak ten čas letí, že? Tento týden jsme se rozhodli naše infomační okénko pojmout trochu volněji a trochu zabrnkat na kytaru upřímnosti. Není na škodu občas trochu zpomalit a třeba se i zamyslet. Jak to vlastně funguje u Vás, našich čtenářů? Spousta lidí nejvíc přemýšlí za volantem, to není žádné tajemství. A nemluvíme zde o intelektuálním řešení nějaké extra vypečené křižovatky, vhodné tak leda na zkoušky do autoškoly. Mluvíme zde například o vymýšlení večeře, ale i o životním bilancování. Co nás k těmto myšlenkám vede? Vezmeme to postupně, ať Vám to dává smysl blush

Není žádným tajemstvím, že jsme se nikdy moc nehnali do reklamy. Logicky tedy naši klienti byli lidé, kteří si nás aktivně vyhledali s tím, že měli o naši službu vážný zájem. Ostatně naší největší reklamou byly na konci dne vždy pozitivní reference. Zlom přišel teď, kdy jsme se rozhodli spustit na našem facebooku soutěž o dvě bečky piva (odkaz). To jsme ze začátku spíše považovali za legraci a zábavný způsob jak udělat (převážně našim klientům) radost. No nakonec nám to tak trochu zhořklo. Komentáře, sdílení, lajky a zprávy a už jsme v tom jeli.

Není žádným tajemstvím, že není obchodně dobrý tah, nabízet kadeřnické služby klubu plešatých. Stejně tak jsme si tak trochu „naběhli“ i my. Ale to bychom to nebyli my, kdybychom se do toho nepustili po hlavě a neřekli si, že se s tím nějak popereme.

V naší zemi je běžné, že koblih zdarma Vám z ruky každý sezobne, ale pozitivně hodnocenou službu každý zpochybní. Proč tomu tak je? Ptejte se zubařů na poměr pacientů s akutním problémem a pacientů, kteří dodržují prevenci. Porovnejte, kolik lidí má kvalitní pojištění svého auta, a kolik nešťastníků při škodní události pláče nad tím, že pojišťovna krátí plnění havarijního pojištění. Důležité je, že to havarijko stálo polovinu co jinde, že? Takto můžeme diskutovat o všem. Od pečiva, po pneumatiky s odkazem na sérii našich článků.

No a co jsme vlastně nabídli my? Ochranu v podobě služby. Bohužel je vcelku běžná praxe, že si službu nechá poskytovatel zaplatit. Aneb znáte to staré pořekadlo o tom, že nic není nikdy zdarma. My nabídli zdarma bečku piva a to rovnou pro dva soutěžící blush Ostatně soutěž běží do úterní půlnoci, zatím máte čas se připojit

Odepsali jsme každému. Odepsali jsme i takovým, kteří nám nevěřili a měli pocit, že jsme k nim do města přivezli výkup králičích kůží, ledvinové pásy z kočičí vlny a kouzelné fazole. S hrůzou jsme zjistili, jak někteří reagují na smutnou realitu dnešního dne. Na konci dne jsme se dočkali vyděšených urážek a nadávek, protože přeci jen je to asi základní lidskou vlastností. Reagovat na neznámé strachem a kopat kolem sebe.

1_web.jpg2_web.jpg

3_web.jpg4_web.jpg

Došlo nám takto, že bohužel běžný občan vnímá realitu jinak. Běžný občan platí pokuty rád. Běžný občan nerozporuje, co mu stát řekne. Běžný občan pláče u piva, ale s radostí pokutu zaplatí. Běžný občan si odmítá připustit, že slovy klasika „Je cosi shnilého ve státě Dánském.“

 

Je lehce rychlejší jízda opravdu tak nebezpečná? 

Hezky o tomto tématu pojednává článek našich kolegů z autoforum.cz. Sdíleli jsme jim ho na našem facebookovém profilu, mrkněte na něj. Diskutujme o problematice trochu dále. Třeba ve vztahu ke stávající D1. Určitě jste projížděli některým z mnoha zúžení. V nich se setkáme se třemi druhy řidičů. První nerespektuje omezení rychlosti, které pro zachování plynulosti a bezpečnosti silničního provozu na místo veřejná moc umístila. Toliko ten věčný strašák o luxusních silných vozech, co jezdí jak psychopati. Kolik z Vás se setkalo s někým, kdo si v dvoumetrovém pruhu chce rozbít auto v ceně rodinného domku? Není spíše pravdou, že je více nebezpečný druhý typ řidiče? Ten, který naprosto splašeně a vyděšeně jede v zúžení cestovní rychlostí vhodnou do pěší zóny. Je až neuvěřitelné, kolik řidičů reaguje na zúžení zpomalením, a na každou komplikaci (např. v podobě zatáčky) dupnutím na brzdy. 

Představte si situaci z pohledu třetího řidiče. Ten jede 80 km/h, v pravém pruhu kousek před ním jede nákupní kabela 52 km/h, v levém nás objíždí velké SUV 102 km/h.

Problém je v jednom. Tento řidič najel do zúžení s vědomím toho, že je na tomto místě úsekové měření. Tento řidič nesundal ještě ani pořádně oči z tachometru, vždyť přece slyšel ve zprávách o tom, „že se tam měří“. A kdyby přišla pokuta? To by pro něj bylo takřka likvidační. Rodinný rozpočet je už tak dost napnutý. Bránit se proti pokutě? To on přece nechce. A najednou se zjeví nákupní kabela v pravém pruhu, řidič zvedá oči z tachometru, lekne se a aby zabránil nehodě, zatočí do levého pruhu. Jenže tam je SUV…

Chápete, kam míříme? Kdyby věnoval pozornost řízení, a ne fixaci na tachometr, vnímal by dopravní situaci kolem sebe. Máme tady dva extrémy a poctivého řidiče dodržujícího normativ. Ten by přeci měl být z obliga. Jemu by se nemělo nic stát.

Obdobná situace nastává, pokud vidíte běžného řidiče, za kterým jede policejní auto. Panika, chaos a na dálnici jede stovkou. Je už vcelku jedno, jestli je policejní auto za ním, nebo před ním. 

Paradoxně existuje pro podobné případy poměrně kvalitní judikatura. Pro mitigaci tvrdosti objektivního platného práva existuje řada normativů, resp. zásad. Ve správním přestupkovém právu je to (mimo jiné) distinkce mezi materiálními a formálními znaky přestupku. Volně přeloženo to, že je formálně daná povinnost něco strpět, vykonat, nebo se něčeho zdržet nutně neznamená, že má být tato povinnost veřejnou mocí vymáhána, resp. že v případě absence společenské nebezpečnosti (resp. pokud takové jednání není na škodu, či omezení společnosti a společenského zájmu) se ani nejedná o přestupkové jednání. 

Citujme Nejvyšší správní soud „Lze tedy obecně vycházet z toho, že jednání, jehož formální znaky jsou označeny zákonem za přestupek, naplňuje v běžně se vyskytujících případech materiální znak přestupku, neboť porušuje či ohrožuje určitý zájem společnosti. Z tohoto závěru však nelze dovodit, že by k naplnění materiálního znaku skutkové podstaty přestupku došlo vždy, když je naplněn formální znak přestupku zaviněným jednáním fyzické osoby. Pokud se k okolnostem jednání, jež naplní formální znaky skutkové podstaty přestupku, přidruží takové další významné okolnosti, které vylučují, aby takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem společnosti, nedojde k naplnění materiálního znaku přestupku a takové jednání potom nemůže být označeno za přestupek.“

Diskutujte prosím o tomto s policistou, který vás v noci v nezastavěné části obce změří a zastaví za rychlost 52 km/h. Diskutujte potom s úředníkem. Výsledek uvidíte sami.

Takových příkladů z praxe bychom Vám mohli vykládat stovky (a nikdo neříká, že v budoucnu nebudeme blush) napříč celým správním právem. Denní praxe Policie, úřadů, samosprávy, inspekcí, finanční správy a všech ostatních nám dává dostatek munice k neuvěřitelným příběhům. 

Přitom by stačilo, aby výkon veřejné moci a práva v naší zemi byl inspirovaný zahraničím, nebo alespoň zdravým rozumem. Možná kdyby stát přestal neustále buzerovat své občany, by všichni pochopili, že buzerace pologramotným ouřadou vlastně v pořádku není. Možná potom by občané pochopili, že mají nezadatelná práva na obranu před zlovůlí veřejné moci. 

A možná bychom tady potom ani nemuseli být my a nemuseli bychom potom na sociálních sítích poslouchat urážky od cizích lidí, kterým nabízíme naše služby.

Jenže kdyby, jsou kdyby, a my jsme vždy šli svojí cestou a nikdy jsme si neříkali, že ten prd pod peřinou vlastně voní, protože je náš. A co z toho plyne? Zkuste v životě potlačit strach. Buď se aktivně braňte proti každému vč. veřejné moci, a nebo si zaplaťte někoho, kdo bude bránit Vás. Třeba pojištění proti pokutámblush