Blog

Povinnost zimní výbavy (díl 2.)

4. listopadu 2019 21:26:23 | nezaplatim.cz |
zimni-guma.jpg
V minulém díle jsme se podívali na legislativní základ úpravy zimní výbavy. Týden utekl jak voda a sním odešel i říjen. A jelikož tady máme listopad, doufáme milí čtenáři, že poctivě zkoumáte povětrnostní a meteorologické podmínky!

V druhém dílu článku se podíváme, jak to se zimním obutím funguje doopravdy.

V první řadě je nutné přiznat, že se jedná o stokrát omleté téma. Nemáme ambice provádět přímé srovnání pneumatik a doporučení nejspolehlivějšího výrobce. Od toho tu jsou jiní, více povolaní. Náš cíl je našim čtenářům problematiku osvětlit na tu míru, aby si následně dokázali sami informace ze srovnávacích testů dostatečně přeložit a využít je pří výběru a rozvaze o přezutí vozu. Tento výběr jim může zachránit život.

Teorie vs. realita

Pro lepší pochopení problematiky si musíme nastavit první premisu. Nazvěme ji premisou logickou.
Premisa logická: „fyzika je svině, nežijeme v akčním filmu a určitě ji neobejdeme pozemskou technologií“.

Druhá premisa je premisa kapitálu a zboží: „S rostoucí cenou by měla v ideálním případě stoupat kvalita a jízdní vlastnosti pneumatiky“.
Logický závěr by tedy ve vztahu k problematice obsahoval výrok o tom, že pokud vlastníte letní a zimní sadu pneumatik vyšší kvality, měli byste být nejlépe vybaven a tedy vhodně připraven k účasti v provozu.

Pokud projdete veškeré provedené testy všech vyráběných pneumatik, zjistíte, že tento výrok je nepravdivý. Proč tomu tam je?

Bohužel nežijeme v ideálním a logickém světě a samotný trh s pneumatikami je nastavený tak, že my, jako účastníci-spotřebitelé, jsme tak trochu ovce. Ve finále si musíme uvědomit, že pneumatiky jsou prakticky spotřební materiál. Spotřební materiál, který pro provoz vozu musíme koupit. Trocha marketingu, šikovné cenotvorby a už si objednáváte pneumatiky, jejichž o dva metry delší brzdná dráha Vás může stát poměrně dost.

Přilnavost na mokré vozovce 

Z tohoto důvodu jsou v rámci EU od roku 2012 všechny pneumatiky opatřeny štítkem se třemi hodnotami. Třída úspory paliva, třída přilnavosti na mokré vozovce a třída vnější hlučnosti v decibelech. O těchto třídách koluje zvěst, která říká, že nutnost podřazení komplexních hodnot zkoumaných jízdních vlastností pneu právě a jedině pod tyto tři hodnoty, stála výrobce zrušení některých modelů pneumatik. Pro účely tohoto článku nás nejvíce zajímá třída přilnavosti na mokré vozovce. V zásadě platí pravidlo, že se tato hodnota radikálně liší u zimního a letního obutí. Proč tomu tak je?

Zimní pneumatika má od letní dva stěžejní rozdíly. První rozdíl je směs, ze které je pneumatika vyrobená. Zimní pneumatiky bývají z pravidla z měkčí směsi. Druhý rozdíl je v dezénu. I přes to, že se každoročně výrobci předhání s novinkami a novými technologiemi, dá se říci, že všechny tyto technologie stojí na společném základu v podobě systému mikrolamel pro lepší záběr na sněhu. Rozdíl oproti letní pneumatice je na první pohled viditelný. Smysl těchto mikrolamel v podstatě spočívá v tom, že se při otáčení kola naklánějí a jejich hrany spolu s přísavným účinkem napomáhají záběru.

letni-vs-zimni.jpg

Jaký je důsledek?

Pokud se vrátíme ke štítku a třídě přilnavosti na mokré vozovce. Rozdíl brzdné dráhy mezi jednotlivými třídami A až G je okolo 18 m rozdílu. Což v reálu při rychlosti 80 km/h a následném brzdění na rychlost 20 km/h odpovídá přibližně 3–6 m. Na základě výsledků nezávislých testů a srovnáních se dá říct, že rozdíl mezi třidou odpovídá přibližně 4,5 m pro osobní automobily a 5 m pro nákladní automobily.

Nechte tuto informaci uležet v hlavě společně se vzpomínkou na to, jak jste na dálnici museli brzdit ze 130 km/h na 0 km/h.

Proč nejezdit v létě na zimních pneu?

Rozdíl ve směsi a dezénu má mimo jiné za následek, že se zimní pneumatika zjednodušeně řečeno „žvýká“ a hlavně se přehřívá, protože je konstruována na studenou i promrzlou vozovku, na které se musí být schopna zahřát na svojí provozní teplotu. Logicky tedy v létě, kdy teplota na vozovce dosahuje často nesmyslných teplot, dochází k přehřátí a ztrátě jízdních vlastností. Pokud budeme znovu uvažovat nezávislé testy, tak rozdíl v brzdné dráze na suché vozovce může oproti letní pneumatice představovat cca 8 m. Vzpomínáte si na mikrolamely? Tak právě z důvodu měkčí směsi, optimalizované pro nízké teploty dochází při jízdě v létě k jejich spékání. Prakticky vzato je vlastně svaříte, a tím naprosto ztratí svoji funkci.

Letní pneu v zimě?

Není bezesporu diskuze o tom, že je letní pneumatika na sněhu naprosto k ničemu. Ostatně kdo kdy zkusil, tak ví, že v takové situaci platí výše zmíněná logická premisa ve své absolutní formě. Zvědavé čtenáře odkážeme např. na videa z USA, ze zemí, kde nejsou na sníh místní obyvatelé zvyklí.

Problém ovšem nastává, pokud žijeme v našich zeměpisných šířkách. Jaký poměr našich jízd je na sněhu, případně tom městském hnusu, který se z něj okamžitě stává a kolik na suché vozovce. 

Výrobci pneumatik, ale i např. BESIP určili jako směrodatnou hranici průměrnou denní teplotu 8 °C (některé zdroje uvádí i 7 °C). Pokud se ptáte, jak k této hodnotě došli, tak neexistuje jediný test, který by prokázal, že je právě toto klíč, ukazující, kdy přezout. Nejspíše se jedná o statistickou hodnotu teploty v listopadu. Nicméně stejná šance je, že se vlastně jedná o hodnotu doslova vycucanou z prstu pneumatikářskou lobby. Ostatně jsme si již pověděli, jak je to se zimními při vyšších teplotách. Výrobcům je rychlejší opotřebení pneumatik celkem příhodné a rádi nám prodají pneumatiky nové, a to právě ve jménu bezpečnosti! 

V minulém článku jsme se dotkli technických norem. Tyto normy určuji jako spodní hranici dezénu 4 mm. Pokud tipujete, že i tato hraniční hodnota nevznikla na základě testu, máte pravdu. Citujme ředitele německého zastoupení výrobce pneumatik Michelin: Není statisticky dokázáno, že pneumatika se 4 milimetry hloubky vzorku je lepší než pneumatika s pouhými 1,6 milimetry“. Nejen, že následně úspěšně prokázal, že ztráta jízdních vlastností není mezi hranici 4 mm a 1,6 mm jakkoliv nebezpečná, ale se svým tvrzením šel ještě dál. „Ve většině regionů Německa by zimní pneumatiky ani nebyly potřebné, celoroční pneumatiky by na tamní podmínky stačily.” tvrdí. Co k tomu dodat. Snad jen, že tímto tvrzením John mířil hlavně na kvalitní pneumatiky.

Proč tomu tak je, jsme si už vlastně řekli. Výrobci pneumatik záměrně vyrábějí směs pneumatik tak, aby pod 4 mm hranicí vzorku ztrácela své schopnosti a řidiči tak k výměně byli donuceni, i když není nezbytná. Pneumatiky prý vyrábí tak, aby jen jako nové dokonale uspěly v testech a dostaly co nejvyšší hodnocení, pak rychle degradují. Řeč je samozřejmě o levných, resp. nekvalitních pneumatikách. Už chápete, proč mají ty podezřele levné pneu tak dobrý štítek a samé třídy A?

Mýtus o 4 milimetrech

Pokud u Vás doma vyhazujete boty, jen protože mají prochozenou podrážku zhruba v půlce životnosti, dále nečtěte. Zkusíme vyvrátit mýtus o 4 mm. Pozorného čtenáře našeho článku další informace moc nepřekvapí, protože ostatně již chápe rozdíly a logickou premisu toho, že fyzika je prostě svině.

Brzdná dráha se na suché silnici s větším opotřebením zkracuje. Konkrétně brzdná dráha zimních pneumatik s hloubkou dezénu 2 mm je o cca o 14 % kratší. Opačný průběh však má brzdění na mokru a nebo na sněhu. V takovém případě se brzdná dráha prodlužuje o cca 12 %. 

Valivý odpor se s opotřebením snižuje, což má pozitivní vliv na spotřebu paliva na úrovni jednotlivých procent.

Přilnavost pneumatik se s opotřebením zhoršuje, rozdíl ale není dramatický. Rozdíl je pouze v úrovni 10 %, ovšem některým pneu ubývající dezén v tomto směru opravdu neprospívá. 

Riziko aquaplaningu je největší u pneumatik s hloubkou dezénu 2 mm. Což je logické, ale rozdíl mezi úplně novou pneu a pneu s dezénem o hloubce 2 mm je pouhých 19%. A jaký je rozdíl mezi 4 mm a 2 mm? Testy ukázaly neskutečných 0,3 %. 

Proč tedy máme přísnější legislativu, než třeba německý národ automobilistů? Jsou snad v Německu zimní pneu s dezénem 1,6 mm bezpečnější než u nás, nebo opravdu má pneumatikářská lobby tak dlouhé prsty?

Naše doporučení

Pár slov závěrem.
Pokud jezdíte a existuje riziko, že pojedete na sněhu, přezouvejte a kupujte kvalitní pneumatiky. Nenechte se obelhat štítkem a jděte po faktických zkušenostech.

Ale nepřezouvejte brzo! Těch pár metrů brzdné dráhy, které Vám nakonec na dálnici můžou chybět, bude na konci dne přičitatelných komu? Zákonodárci, který Vás donutil v 15 stupních vyjet na zimních, nebo Vám jako řidiči?

Ve zdravé společnosti by měl vždy nad literou zákona vládnout zdravý rozum. Pokud tomu tak není, zkusme tedy alespoň my, řidiči ten zdravý rozum používat, a proto milí přátelé jezděte prosím opatrně a počítejte prostě s tím, že ty zimní tak dobře nebrzdí!